8. 3. 2006
Morávek se s Dostojevským usmířil   (iDnes)
Morávek se s Dostojevským usmířil
F. M. DOSTOJEVSKIJ Bratři Karamazovi: Vzkříšení Divadlo Husa na provázku Brno. Režie Vladimír Morávek, hrají Jiří Vyorálek, Petr Jeništa, Jan Budař, Tomáš Sýkora, Lucie Vondráčková a další. Délka 140 minut.

Divadlo Husa na provázku Brno. Režie Vladimír Morávek, hrají Jiří Vyorálek, Petr Jeništa, Jan Budař, Tomáš Sýkora, Lucie Vondráčková a další. Délka 140 minut.

Seriály má režisér Vladimír Morávek rád. Po hradecké trilogii Čechov Čechům zakončil kvartet inscenací z Dostojevského v Brně.
Nezvyklý projekt v Divadle Husa na provázku představil ve třech sezonách hned čtyři poslední románová díla největšího psychologa ruské duše. V takovém sledu u nás Dostojevského dosud nikdo neservíroval. Výsledky všech dílů ukazují, že tato investice nebyla jen na efekt.
Morávek si nakonec nechal nedokončené Bratry Karamazovy. Režisér sáhl po provázkovské dramatizaci románu z roku 1981. Tehdy režisér Peter Scherhaufer se scenáristickou výpomocí J. A. Pitínského představil dramatizaci, která spletitost a rozlehlost předlohy obešla svérázným řešením. Vražda starého chlípníka a neznaboha Karamazova se tady vyšetřuje před soudním tribunálem. Podezřelí jsou všichni, kdo se motají kolem. Ubitého starce tehdy hrál sotva třicetiletý Miroslav Donutil.

Drásající podívaná

Morávek tuto dramaturgickou optiku svérázně rozvedl. Dnešní společnost je bezbožná na jiný způsob. Vroli starého Karamazova se vystřídají tři mladí herci, kteří zároveň představují trio bratrů. Stačí si přetáhnout obepnutý narudlý svetr přes krk. Na scéně rázem figuruje odporný démon Karamazov, který je ve své slintající usápanosti odpudivý, ale i směšný. A také Karamazov prorůstající všemi svými potomky.
V brněnských Karamazových čekají publikum podobně jako v předchozích dílech nepolevující emoce a místy drásavě vybičovaná podívaná. Křičí se ve vrchovaté míře, překračuje se tady mrtvola a bohužel dojde také na Morávkův oblíbený zcizovací arzenál. Prolog dvou komických hlasatelů nebo herečka Peková afektovaně hovořící o stravující lásce k Provázku či závěrečné defilé figur z předchozích dílů představují ztěžklý nános, který ponurý děj neodlehčuje, jak inscenátoři chtěli. Efektní je přidaná zakouřená hřmotná scéna s Velkým inkvizitorem, která překvapivě vyústí do vcelku krotkého finále. Šílené drama Morávek nakonec láme do smířlivé melancholie. Publiku už zklidnění herci nabízejí placky a víno bezmála jako při poslední a usmiřující biblické večeři.

Odpuštění pro všechny

Expresivní herecké nasazení, které nepřekračuje důvěryhodnou míru, je devízou inscenace. Výtečné jsou například obludné stařecké miniatury v podání Jiřího Vyorálka a Petra Jeništy, kteří excelují i v rolích bratrů Dmitrije a zešílevšího Ivana. Slizce devótního Smerďakova modeluje Tomáš Sýkora jako lehce zženštilého rodinného sluhu. Bez problémů také zapadla do provázkovského kolektivu Lucie Vondráčková v roli afektované mondény Verchovcevové. Zanícený výkon si prostě užívá.
Na čas jistě poslední exkurze do temného světa Dostojevského v Brně vrcholí světlem katarze. Morávkovo měkké režijní gesto nabízí pokání a odpuštění jevišti i hledišti. Bez rozdílu.

***

DIVADLO - RECENZE

Luboš Mareček redaktor MF DNES

Režie 80 %
Výkony herců 90 %
Celkový dojem 80 %